Za nejkrásnější stavbu Kunratic bychom bezpochyby mohli označit barokní kostel sv. Jakuba Staršího. Původně na jeho místě stával gotický kostelík pravděpodobně z konce 13. století. Dochovaným pozůstatkem této stavby je dnešní sakristie, která byla v původním kostelíku obdélným presbytářem. Kolem středověkého kostela se původně rozkládal hřbitov.
První písemná zmínka o kunratickém kostele pochází už z roku 1352, kdy je zmiňován jako kostel farní. Po bitvě na Bílé hoře samostatná fara zanikla. V 17. století sloužil kostel jako pohřební místo majitelům Kunratic Malovcům z Malovic (Jetřich Malovec z Malovic pohřben 1651), což dokládá např. dřevěná kartuš[1] pocházející pravděpodobně z epitafu Maxmiliána Lva z Malovic z roku 1669. O obnovení kunratické fary se zasloužil Jan Arnošt Václav svobodný pán z Golče (hrabětem od roku 1731). Vadilo mu totiž, že nemůže chodit ke mši každý všední den, neboť tehdejší administrátor u kostela neměl žádný byt, bydlel v Praze a na každou mši dojížděl. Aby hrabě nemusel na mši čekat na neděli či jiný svátek, rozhodl se stálou faru v Kunraticích obnovit. Do doby, než byla fara postavena, poskytl faráři bydlení ve svém zámku. Fara v Kunraticích a spolu s ní i fara v Hrnčířích byly nakonec znovu zřízeny až v roce 1736 a prvním novodobým kunratickým farářem se stal Matyáš Krátký. Fara v Hrnčířích byla po smrti faráře Jana Hanika v roce 1812 sloučena s farou kunratickou.
