Historie a současnost

Historické materiály a kroniky

Na sekci kronik se aktuálně pracuje. Děkujeme za pochopení.

Kunratičtí kronikáři

Citujeme z knihy Kunratice v běhu času:

Po vzniku Československé republiky byl 30. ledna 1920 vydán zákon č. 80/1920 Sb., o pamětních knihách obecních, který ukládal obcím povinnost založit pamětní knihy. V roce 2006 byl schválen nový zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí, který zrušil zákon předchozí a také vládní nařízení č. 169/1932 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních.
Legendárním předchůdcem kunratických kronikářů byl Cyril Merhout, bývalý kunratický učitel, autor doposud nejucelenější knihy o Kunraticích. První zápis do kunratické kroniky byl proveden 16. srpna 1924. Od tohoto data do roku 2013 byly zpracovány čtyři kronikářské (pamětní) knihy celkem o 1839 stranách a 2496 stran psaných na stroji. Od počátku do dnešní doby se na záznamech podílelo sedm kronikářů: Václav Rataj, Bohumil Kracík, Karel Špaček, Jan Bláha, Zdeněk Zeman, Jaroslav Vrba, Petra Hilmarová.
Historicky prvním kronikářem Kunratic byl 12. července 1923 ustanoven tehdejší řídící učitel Václav Rataj. Zaznamenal do kroniky události od 6. července 1914 do 25. března 1945, což činilo celkem 224 stran.
Dlouholetý učitel místní školy Bohuslav Kracík se stal druhým kronikářem po válce a jeho úkolem bylo zpracovat obecní kroniku za období 1938-1944. Bohužel se mu již nepodařilo zpracovat nashromážděné dokumenty k letům 1945-1963. Ujala se jich proto kunratická učitelka Lea Špačková a větší část jich do kroniky zapsala.
Třetím kronikářem byl pak její manžel Karel Špaček, povoláním hlavní účetní, jenž kroniku převzal 27. března 1967. Věnoval se letům 1945-1966, které doplnil, vytřídil a částečně zpracoval. V roce 1967 ale onemocněl a 7. dubna 1972 zemřel. Jeho žena Lea předala téhož roku kroniku národnímu výboru.
Čtvrtým kronikářem byl v květnu roku 1978 ustanoven zaměstnanec Obvodního národního výboru Praha 4 Jan Bláha. Věnoval se období let 1967-1979 a jeho texty pak do kroniky zapsala jeho manželka Božena Bláhová. Zemřel 27. října 1981.
Po něm převzal kroniku Zdeněk Zeman, bývalý státní zaměstnanec, v té době již v důchodu. Pro kroniku nastala zlatá léta. Zdeněk Zeman ke kroni­ce soustředil 1840 příloh, 1000 fotografií a pohlednic a mnoho dalších doku­mentů. Připravil o Kunraticích čtyři publikace, později ještě knížku Kunratický zámek a jeho objekty (hospodářský dvůr a zámecký park). Kronikářem se stal 8. března 1983 a této „službě“ se věnoval do roku 2007, tedy téměř čtvrtstoletí. Zúčastnil se III. a IV. ročníku celonárodní soutěže kronikářů ČR v kategorii obcí od 2 do 5 tisíc obyvatel a pokaždé se umístil na 4. místě.
Šestým kronikářem byl Jaroslav Vrba, člen místního zastupitelstva, který byl do této funkce ustaven roku 2007. V roce 2011 ho vystřídala fotografka Petra Hilmarová, členka místního zastupitelstva.
(Kunratice v běhu času (kol. autorů; 2013; nakl. Gasset; ISBN: 978-80-87079-31-7); kniha je dostupná k zakoupení na radnici nebo v knihkupectvích)

Podle Cyrila Merhouta (1881-1955) se jmenuje dnešní ulice Merhoutova v Zeleném údolí (pojmenována r. 2000). Krom sbírání a zapisování historických záznamů byl také náčelníkem místního Sokola (1906). Roku 1912 vydal knihu Čtení o Novém hradě a Kunraticích, do té doby nejucelenější dílo o historii obce. Roku 1936 se stal Merhout přednostou Státního památkového úřadu pro Čechy a zemským konzervátorem. V letech 1928 a 1929 dohlážel na výkopové práce u Nového hradu, o kterém psal ve svém pojednání.
Podle Václava Rataje (1883-1949), prvního jmenovaného kronikáře Kunratic, starosty Sokola, funkcionáře Sboru dobrovolných hasičů, se od r. 1996 jmenuje dnešní ulice Ratajova mezi Betání a Bažantnicí (dříve 1.máje a Národní fronty). Významně se koncem 20. let zasloužil o výstavbu nové kunratické sokolovny.
(sesbíráno z Kunratického uličníku Svatomíra Mydlarčíka; Kunratický zpravodaj 2/2022, 5/2022)