Historie Kunratic

"Hluboké lesy s klidem vzrušeným jen loveckým rohem nebo houkáním sovy málo vábily pražské měšťany a málokdy viděly rušnější život. Jen z vršků bylo patrno, že v temnu lesů svítí se náhle malý kostelík a blízko něho tvrzka, taková malá, jen pro první úkryt čeledi když na sousedský měšťanský dvůr náhle trhnul nepřítel. Kolem pak nemnoho polí, které byly jen menší částí velikého bohatství staropražského měštěnína Frenclína, který chudnul tím, že hýřivému králi Janovi půjčoval peněz a když pak svou dceru Kláru vdával, neměl hotových a musel třemi sty kopami grošů zatížiti kunratickou tvrzku."

[ úryvek z knihy Cyrila Merhouta Čtení o Novém hradě a Kunraticích, Praha 1912]

Poprvé se Kunratice připomínají v roce 1287 jako Chunratitz, ves s tvrzí. Místní jméno Kunratice je odvozeno příponou -ice z osobního jména Kunrát a znamenalo „ves lidí Kunrátových“.První známý držitel Kunratic se jmenoval Bezděch a to bylo v dobách panování krále Václava II.

V úryvku z knihy Cyrila Merhouta zmiňovaný Frenclín je František Velflovic od roku 1289 majitel Kunratic . Ten byl v letech 1320 – 1323 staroměstským rychtářem a přízeň tehdejšího krále Jana Lucemburského si udržoval tím, že mu pomáhal financovat jeho válečná tažení. Následkem královských dluhů se dostal do finančních potíží a musel prodat Kunratice roku 1357 Pešlovi, komorníkovi Karla IV. z rodu Olbramoviců. Do časů patricijského rodu Velfloviců spadá podle všeho vznik kunratické tvrze na místě dnešního zámku a Velflovicům lze přisoudit i stavbu gotického kostela Svatého Jakuba většího. Dodnes se zachovalo cenné původní kněžiště (obr.1).Působení Velfloviců v Kunraticích se projevuje i v první základní složce znaku MČ Praha-Kunratice, stříbrné věži, kterou drží zlatý lev (obr.2).

Obr.l –gotické okno
Obr.l –gotické okno
v kněžišti kunratického kostela
Sv.Jakuba Většího (foto J.Bartoň)

Roku 1376 přešel Pešlův majetek na jeho syna Prokopa. Od Olbramoviců pak koupil kunratické panství se všemi břemeny roku 1407 král Václav IV, prozatím nejvýznamnější osoba v historii Kunratic. Koupě panství měla pro krále především tu výhodu, že bylo blízko Prahy. Mohl zde uspokojit svou touhu po pobytu v přírodě a lovu, neboť tehdy ještě ležely Kunratice uprostřed hlubokých lesů a Praha končila Vyšehradem. Kdykoliv to situace vyžadovala, mohl se král vrátit na Pražský hrad.

Obr. 2- znak MČ Praha-Kunratice
Obr. 2- znak MČ Praha-Kunratice

Václav IV. nechal vybudovat Nový hrad stavitelem Křížem (stavitel Novoměstské radnice) a Hertvinem. Hrad byl dobře opevněn a svahy pod hradem byly holé. Král zde od října 1412 trávil většinu volného času a dne 16. srpna 1419 také zemřel. Jak hrad vypadal nevíme.

Nový hrad užívala ještě za sídlo regentka království, ovdovělá královna Žofie. Po bitvě pod Vyšehradem se stala novohradská posádka nejbližším nepřítelem kališnické Prahy. Přepadávala vozy s potravinami, směřující po zemské silnici do Prahy. Koncem roku 1420 byl hrad obležen, začátkem 1421 kapituloval a po odchodu posádky vyrabován a zničen. Po skončení husitských bojů předali Pražané roku 1436 Kunratice císaři Zikmundovi. Období Václava IV nám připomínají názvy ulic Krále Václava IV. a Ke Hrádku.

Za vlády krále Jiřího z Poděbrad bylo panství zastaveno Vilému z Riesenberka a Rabí. V době jagellonské se vrací královské koruně její trvalý majetek, který nemůže být nikomu zapsán, pronajmut nebo zastaven bez souhlasu zemského sněmu. Toto se doržovalo až do doby Ferdinanda I., který roku 1530 připsal celé panství Václavu Zimovi z Novosedel. Od toho kupuje r.1535 Kunratice Jindřich Berka z Dubé. R.1541 kupuje Kunratice Mikuláš Hyzrle z Chodů, který postavil v Kunraticích nové sídlo a založil mlýn. Do konce století se vystřídalo ještě několik členů hyzrlovského rodu. V roce 1602 jsou Kunratice prodány Josefu Markovi, měšťanu pražskému, který je zakladatelem rodu Voříkovských z Kunratic. Ten prodává Kunratice roku 1616 Petrovi, svobodnému pánu Liebenthalu. Pan Petr se zúčastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II. a po bitvě na Bílé hoře utíká r. 1622 ze země.

Bílá hora přinesla Kunraticím úpadek. Poddaní se skrývali v okolních lesích, obec zpustla a řada gruntů byla vypálena. V Kunraticích zbyli na gruntech pouze dva hospodáři. Roku 1671 kupuje Kunratice Václav Čabelický ze Soutic. Ten obsadil pusté grunty novými poddanými a snažil se o zlepšení stavu obce. Po jeho smrti v r. 1687 připadly Kunratice jeho nejmladšímu synovi Janu Františku. Ten založil roku 1688 zámek a přikoupil ke Kunraticím statek Libuš.

V roce 1721 se dostaly Kunratice do vlastnictví rodu Golčů, jmenovitě Jana Arnošta, svobodného pána z Golčů. Rod Golčů měl pro Kunratice zásadní význam . Roku 1728 koupí rozšířil své panství o Šeberov, Hrnčíře a Chodov, nově vystavěl vesnici Libuš. V Kunraticích se zasadil o přestavbu kostela Sv.Jakuba většího na barokní ( 1730 – 1736).

Roku 1736 byla založena fara a brzy nato vrchnostenská škola. Za Golčů se povznesla celá obec – zmizely pusté grunty a místo nich byly vystavěny barokní statky. Ve vesnici prosperovaly tři hospody a pracoval jeden mlýn, v kraji rozkvétalo rybníkářství. Kunratice se staly přímo ukázkovým příkladem pozdně feudálního hospodářství. Když se císařovna Marie Terezie v roce 1754 vydala do Čech, poctila návštěvou i císařského radu Golče v Kunraticích. Golčovský lev se stal součástí dnešního znaku MČ Praha Kunratice a jedna z kunratických ulic se dnes jmenuje Golčova.

Roku 1795 prodala Marie Josefa z Golčů Kunratice hraběti Karlu Josefu Clam – Martinicovi a ten roku 1801 Antonínu Josefu Korbovi. Antonín Josef spolu se svým bratrem Gotfriedem se účastnili dodávek rakouské armádě v napoleonských válkách . Kromě zbohatnutí byli 15.9.1814 povýšení do rytířského stavu a získali predikát " z Weidenheimu". Korbové se postarali o přestavbu zámku do dnešní podoby. Roku 1864 zbýval rodu kunratický velkostatek a obec Kunratice se již vyvíjela samostatně. Korbové z Weidenheimu vlastnili velkostatek do roku 1945.

Obr.č.3- znak Clam-Martiniců
Obr.č.10- znak Clam-Martiniců
Obr.č.4- znak Korbů z Weidenheimu
Obr.č.11- znak Korbů z Weidenheimu

V roce 1873 byla v Kunraticích zřízena četnická stanice, roku 1893 Sbor dobrovolných hasičů a roku 1894 tělovýchovná jednota Sokol. V květnu 1902 byl otevřen poštovní úřad. 25.9.1925 byla zahájena městská hromadná doprava na lince Praha-Kunratice a to pouze na samotný okraj obce.

V průběhu let 1918 – 1938 se obec neustále rozrůstala, většina obyvatel dojižděla za zaměstnáním do Prahy a tak zanikl původní zemědělský ráz obce. Okolí Kunratic, především Kunratický les a rybník Šeberák jsou dosud vyhledávaným výletním a rekreačním místem. Počátkem července 1933 bylo otevřeno koupaliště na rybníku Šeberák, které zřídil majitel zdejšího velkostatku ing.Karel Korb. Opravdovým svátkem se stalo 1. září 1935, kdy byla slavnostně otevřena nová měšťanská škola.

Dnem 1. ledna 1968 jsou Kunratice připojeny k Hlavnímu městu Praha a zákonem z roku 1990 se stávají MČ Praha-Kunratice.

Ing.Mydlarčík

Použitá literatura :
Otvírání studánek, Jiří Bartoň a kolektiv, MČ Praha-Kunratice, Praha 1999.
700 let Kunratic 1287-1987, Ing.Zdeněk Zeman, MNV Kunratice, 1987.
Čtení o Novém hradě a Kunraticích, Cyrill Merhout, Praha 1912.
Kunratický zpravodaj.

Fotogalerie: 
fotografie
fotografie
fotografie
fotografie
fotografie
fotografie
fotografie
fotografie
fotografie
fotografie
uryvek z deniku z roku 1923
budova školy v 90. letech nova a stara
budova školy po dostavbě pavilonu v 80. letech
školní třída v jednopodlažním pavilonu z 80. let
80 let budovy Měšťanky
fotografie
fotografie
fotografie
fotografie
fotografie

Časová osa

02.02.2014
Rybník Šeberák 2014Rybník Šeberák 2014
02.04.2013
Obytný soubor Flora jaroObytný soubor Flora jaro
02.02.1928
Kunratice 2. polovina 30. let 20. století.Kunratice 2. polovina 30. let 20. století.
02.02.1911
Kunratice 1911Kunratice 1911
02.02.1909
Kunratice 1909Kunratice 1909